DAISY - ZKOUŠKY PODROBNĚ

14-15.7.2012

V sobotu ráno jsme se s Daisy, vydali do Kostelních Střimelic na Pohár prezidentky RK. Moc nadějí jsem si vzhledem k jejímu věku nedělala, ale bylo to blízko Prahy a tak jsme to zkusili. Na zkoušky nastoupilo 20 psů, takže byly 4 skupiny po 5ti psech. Vylosovaná 19 nás zařadila do poslední skupiny, která začínala polem a to znamenalo, že nejobávanější disciplína - práce na pobarvené stopě nás bude čekat jako poslední v neděli odpoledne. Na úvod všichni absolvovali disciplínu chování na stanovišti a pak už jsme se svými skupinami zamířili každý jinam. Naše skupinka byla prima, navzájem jsme se povzbuzovali a i díky přátelskému přístupu rozhodčích byla atmosféra uvolněnější. Na poli nás čekal handling pernaté, pak vlečka pernaté a marking. Disciplíny jsme zvládli všichni dobře a i když nezůstali všichni pejsci v I. ceně (jeden spadl na handlingu do II.ceny), tak jsme všichni pokračovali. Po obědě následoval přesun na vodu, kde nás čekalo slídění s dohledávkou, dohledávka v rákosí, handling a aport kachny z hluboké vody. Mezitím nás dostihly hlášky o příšerně těžkém následování a barvách a dvou vypadlých psech, takže jsme všichni znatelně znervózněli. Naštěstí zřejmě jen my a ne psi, takže i po odpoledních disciplínách jsme šli všichni dál. Večer nás pak čekalo moc příjemné posezení, prima vepřová kýta, spousty různých rybiček a hlavně povídání a popíjení. Spát jsme šli příjemně unaveni a podařilo se nám zapomenout i na to, co nás ještě čeká. V neděli ráno už nás samozřejmě myšlenky dohnaly, na pejscích byla vidět větší únava než v sobotu, a tak jsme i my o něco víc znervózněli. Ještě, že všichni rozhodčí byli fajn a snažili se nervozitu trochu rozptýlit. Disciplíny malého lesa jsme nakonec také všichni zvládli a až na jednoho z nás, kterého dohledávka ve čtverci srazila do 3. ceny, jsme se stále drželi v I. ceně. Daisy šla do té doby v samých čtyřkách, a tak moje nervozita před barvou a následováním nabyla ještě větších rozměrů. Naštěstí přesun na další stanoviště byl bez velkého čekání, takže na přemýšlení nebyl moc čas. Na barvách se losovalo znovu, ale nám se pořadí nezměnilo, protože Daisy šla opět jako čtvrtá ve skupině. Následování nám stejně jako ostatním dalo zabrat, protože srazilo 2 psy z I. do II. ceny, ale barvy jsme zvládli všichni na čtyřku. Na to, kolikrát ji cvičila, šla Daisy barvu naprosto úžasně, takže si dokonce vysloužila i pochvalu od rozhodčích. Byla jsem naprosto nadšená a navíc tím už bylo jasné, že Daisy ve svých 2 letech a 3 měsících nejenže zvládla všestranné zkoušky, ale dokonce i na plný počet bodů. Po přesunu zpět do myslivecké chaty jsme zjistili, že s plným počtem bodů jdou jen 2 psy a navíc, že jediný hlásič spadl do II. ceny, takže rozstřel nebude o 2-3 místo, ale o 1-2. Nakonec se konaly rozstřely dva, jeden o 1-2 místo a jeden o 3-4 místo. Počasí, které bylo po celou dobu zkoušek výborné, jako by usoudilo, že už to stačilo.  Spustila se pěkná bouřka a i když se s rozstřely počkalo, konaly se za deště. Rozstřelovou disciplínou byl aport kachny z hluboké vody. Daisy to zvládla výborně a rychleji než druhý golden, takže se k mému překvapení a neskutečné radosti stala vítězem celých zkoušek, dalším titulem CACT se zase o krůček přiblížila k šampionovi práce a navic se díky titulu CACIT stala i čekatelem mezinárodního šampiona práce. Byl to vážně neskutečný víkend plný překvapení a my jsme si ho moc užili. Atmosféra byla po celou dobu zkoušek velmi dobrá, organizačně se nic nezadrhlo - alespoň z pohledu vůdce, a tak všem, kteří se na přípravě zkoušek podíleli patří velký dík. Moc se nám to líbilo a velmi rádi přijedeme za rok znovu.

28.10.2011

Brzy ráno jsem nabrala Buddyho a jeho paničku a vyrazili jsme směr Kamilov na PZ od KCHLS.

K mému velkému překvapení se na těchto zkouškách sešlo 23 retrívrů a 7 slídičů, díky čemuž tu ale taky byla hromada známých, takže jsme si mohli pěkně popovídat. Počasí nám přálo, terény byly pěkné a tak se nám ten den pěkně vydařil. A že to byl dlouhý den... Poslední disciplínu jsme skončili v půl šesté, rozstřel se dělal za tmy až kolem sedmé a domů jsme se rozjeli v osm. Daisy pracovala celou dobu nádherně až na 3 ze slídění, která mě docela naštvala. Na začátku disciplíny jsem se totiž schválně ptala rozhodčího, jaké slídění chtějí vidět, aby to bylo na 4. Dostalo se mi odpovědi, že přece podle zkušebního řádu (ten toho zrovna moc neříká) a na dostřel brokovnice (nikde v řádech není napsáno, jaký má dostřel ani na jakou vzdálenost před vůdcem má pes slídit) a nakonec nám bylo vytknuto, že slídila příliš daleko, přestože na mě celou dobu pěkně reagovala. Kdybych se neptala... Kéž by každý rozhodčí opravdu na začátku řekl, co a jak od nás chce, protože každý to chce jinak a řády tuhle disciplínu nijak nespecifikují...

Všechny ostatní disciplíny byly pěkné a sledování rozstřelu za tmy zajímavá zkušenost.

Daisy se umístila celkově na 4. místě, což je z 23 pejsků moc pěkný výsledek a za 4 z markingu si ode mě vysloužila obrovskou bůvolí kost.

Náš Buddy bohužel tentokrát vypadl na slídění s dohledávkou, ale i to se bohužel někdy stane. Doufáme, že tím má Buddy smůlu vybranou a příště už to bude v pohodě.

17.9.2011

Protože jsem nevěřila, že by Daisy mohla dvoudenní derby zvládnout, tak jsem ji přihlásila ještě i na PZ v Nupakách, které pořádal OMS Praha východ. Byly to CACTové zkoušky a k mému překvapení se titul nezadával jen ohařům, ale i malým plemenům. Skupinu malých plemen posuzovala předsedkyně retriever klubu Ing. Eva Černá a Josef Semerád a hned na začátku nám bylo vysvětleno, že titul není nárokový, bude se zadávat jen za opravdu pěknou práci a ne za každou I. cenu. V podstatě do oběda jsme čekali až na nás přijde řada, protože jako první šli na slídění slídiči. Díky tomu jsme většinu disciplín dělali za úmorného vedra na slunci vystaveném poli, takže psi byli docela vyšťavení a my vlastně taky. Slídění jsme zvládli všichni, ale na vlečce srstnaté padalo hodně nižších známek a dva psi dokonce vypadli (resp. jeden odstoupil). Daisy zvládla tuhle disciplínu na trojku kvůli časovému limitu (poprvé kus přeběhla a hodně dlouho se ho snažila dohledat, bohužel asi 50m za ním. Při druhém nasazení už šla přesně a krásně ho donesla. Naštěstí to byla naše jediná trojka a zbytek disciplín předvedla opravdu krásně, takže jsme si nakonec vysloužily i titul CACT. Moc se mi na omsových zkouškách líbí, že tam vzhledem k velkému množství zastoupených plemen není cítít skoro žádná rivalita a všichni si drží navzájem palce.

10-11.9.2011

V pátek večer jsme se s Daisy přesunuly do Karlových Varů k Barneymu a jeho paničce a odtud jsme v sobotu ráno vyrazily na III. Západočeské derby.

První den byli podzimní zkoušky a já si přála jen, abychom nebyly první ve skupině a abychom neměly jako první slídění s dohledávkou. Samozřejmě jsem si tak na nástupu vylosovala č. 12, což bylo první číslo ve druhé skupině, která začínala slíděním... K dovršení mé deprese ještě hlavní rozhodčí oznámil, že čísla nám zůstávají i na druhý den... Jak na porážku jsem tedy nastupovala na první disciplínu. Daisy slídila nejlépe, co jsem kdy zažila - díky vyššímu porostu to nebyla neřízená střela a krásně se nechala navigovat. Dohledávka sice chvíli trvala, ale nakonec kus dohledala v limitu na 4. K mému nemilému překvapení mi na konci rozhodčí oznámili, že máme ze slídění 3, protože prý slídila málo do stran (poučení pro příště - budu chtít na začátku vědět přesně odkud kam má pes v daném terénu slídit) a co víc, že prý máme malou 3 ze střelby - bylo nám vytknuto, že prý po střelbě Daisy nechtěla dopředu - bodejť ne, když byla po slídění ve vysokém terénu utahaná a už nechtěla běžet tak daleko. Nakonec se ukázalo, že Daisy byla i tak dost dobrá, protože většina psů měla s dohledávkou velký problém, z naší skupiny nikdo jiný bažanta nedohledal a celkově na téhle disciplíně vypadlo 9 psů z 21. Chůze u nohy a vlečky byly v pohodě, ale drobné rozčarování přišlo na kachně z hluboké vody a na markingu. Za prvé malou známku za chování při střelbě dávali rozhodčí jen jednu za obě disciplíny (že prý za celé jejich stanoviště dohromady), čímž nám zajistili celkovou 3 z chování po střelbě, protože jinde už střelba nebyla a za druhé jsme dostaly 3 z kachny. Byl tam prudký břeh, Daisy si pro výlez vybrala špatné místo, a tak se musela hodně odrazit, aby s kachnou vyskočila zpět, ale špatně ji držela a při dopadu ji bohužel vypadla z mordy. Sice ji okamžitě a bez zvednutí hlavy sebrala a předpisově odevzdala, ale rozhodčí řekli, že jí nepoložila ale vyplivla, takže výsledek byl 3. Marking byl také za 3, protože se trochu odchýlila, takže výsledná bilance za první den byla I. cena a 4 trojky. Vzhledem k tomu, že ten den vypadlo 11 psů z 21, tak jsem byla i tak velmi ráda.

Druhý den jsme nastoupily na vodní zkoušky, kde byl největší problém s dohledávkou kachny v rákosí, což byla tentokrát naše předposlední disciplína, takže se celá naše skupinka nervovala až do konce. Na téhle disciplíně vypadlo celkem 7 psů a bohužel znovu 3 od nás ze skupiny. Daisy naštěstí kachnu dohledala v limitu na 4, takže výslednou tabulku kazila jen naše klasická 3 z markingu a 4 ze slídění v rákosí byla o prsa, protože ji to táhlo za živýma kachničkama a tu požadovanou donesla těsně před limitem.

Celkově dokončila Daisy derby na 4. místě a zajistila si tak nominaci na Derby 2012. V to jsem v jejích 16 měsících vůbec nedoufala, bála jsem se, že pro ni budou dvě zkoušky po sobě ještě příliš těžké, takže mi udělala opravdu neskutečnou radost.

Úžasné bylo, že po celé dva dny panovala perfektní přátelská nálada a sdílené obavy z těžkých disciplín, které se pořadatelé snažili rozptýlit skvělým občerstvením, které bylo trvale k dispozici. Organizace byla opravdu bezchybná a dokonce byl pro každého účastníka připraven malý pohár jako připomínka skvěle strávených dvou dní.

Díky moc všem a těšíme se na příští ročník.

12.6.2011

V sobotu ráno jsme vyrazili s Daisy a její sestrou Carrie-Ann do Kostelce nad Černými Lesy na KSVP pořádané Retriever klubem. Od rána vytrvale pršelo, ale jinak bylo všechno velmi dobře připravené. Naše skupina sestávající se z dvou vůdců a 4 psů vyrazila jako první na slídění v rákosí. Rákosí bylo pěkně vysoké a husté a rozhodčí přísní. Po 10ti minutovém slídění byla kachna z posedu v rákosí hozena cca 50m od slídícího psa a tak dohledávka byla dost náročná. První pejsek z naší skupiny to zvládl dobře, ale Daisy posed uprostřed rákosí polekal a trvalo i když se mi jí nakonec podařilo k němu dostat, tak časový limit 9:50 nás posunul do druhé ceny. Carrinka měla špatný den, slídit moc nechtěla, také se polekala posedu a podruhé už k němu nechtěla, takže tím pro ni zkoušky bohužel skončili. Druhá disciplína - marking, dělaná vedle vody, zase stála zkoušky jednoho z labradorů a druhého posunula do nižší ceny, takže dál jsme pokračovali dost sklesle. Nakonec ale všechno dobře dopadlo a zbylí pejsci z naší skupiny ostatní disciplíny úspěšně zvládli. O náročnosti zkoušek svědčí i to, že Daisy se samýma 4 a jednou 2 ze slídění zvládla zkoušky nejlépe ze všech goldenů.

28.10.2010

Na den přesně ve věku 6-ti měsíců jsme se s Daisy vydali na zkoušky OVVR. Ráno jsme ještě s kamarádkou a její flatkou vyrazili směr Prosečné a chvilku po osmé jsme bez problémů dojeli na místo určení. Pejsků se sešlo 17 (my jsme si vylosovaly číslo 12), a tak vlastní posuzování trvalo až do 14h. Počasí naštěstí vyšlo a v duchu povídání a povzbuzování to všechno rychle uteklo. Nejtěžší disciplínou byl aport z vody, kde bohužel 3 pejsci vypadli a hodně jich dostalo sníženou známku. Řada pejsků plavala s aportem rovnou k nebližšímu břehu a při dlouhé cestě k vůdci se často stávalo, že psíci položili aport a oklepali se, část pejsků před vlezem do vody chvilku špekulovala, odkud že to mají k aportu blíž a někteří měli trošku problém s viditelností aportu, asi díky světlu.

Zvlášť při aportu z vody jsem byla strachy bez sebe, ale Daisy nás velmi mile překvapila, protože celou dobu krásně pracovala a i v tomhle nízkém věku zvládla všechny disciplíny na plný počet bodů. Její chuť do práce byla úžasná a my moc doufáme, že půjde ve stopách své maminky Annie. Navíc jsme si tím zajistili, že na OVVR nemusíme na jaře, kdy by nám do toho pravděpodobně vlezlo hárání a pomalinku můžeme začít cvičit zábavnější disciplíny a připravovat se na další zkoušky.

zpět NAŠI PSI