U veterináře se vůbec nebojím.
|
Dokonce tam i usnu.
|
Tak a celý trávník je můj!
|
Děti jsou bezva.
|
Je s nima zábava a když si nehrajeme, tak mě pořád hladí
|
Takhle posloucháme zvuky z CD, abych se prý nebála - ale vždyť já se přeci vůbec nebojím...
|
Přivolání na píšťalku mi jde výborně.
|
To cvičení mě nějak zmohlo...
|
Moje oblíbené místečko.
|
A uzel je můj!
|
Komu se mám vzdát...?
|
Jen počkej, až mě panička pustí! Jsem rychlá jako pouštní vítr.
|
Pusť mě, já se neutopím!
|
Taková nádherná scenérie - ale stejně se všichni dívají na mě!
|
Já a Franz Josef na Gross Glockneru. Hádejte, která jsem já.
|
Nejsem žádné čuně! Jsem zlatý retrívr. No, možná dneska trochu míň zlatý...
|
Jak já jsem dneska hodná! Panička mě nepoznává. Taky jedu za odměnu na výlet lodí po Millstätter See.
|
Musím si pořádně čichnout, říkali, že je to ledovec. A přitom je to úplně obyčejný sníh. Vlastně neobyčejný - je můj první.
|
Tady se nám s paničkou opravdu líbilo.
|
Tak co, segra, dáme si další rundu? Po běhání ve výstavním kruhu je žízeň...
|
Jsme se ségrou Daisy k nerozeznání, paničky si nás samy pletou. Ale mazlíme se obě rády.
|
Návštěva cvičáku v Kolodějích
|
Kdy už půjdu já?
|
Po cvičení jsme si mohli hrát
|
Společná fotka s mamkou a ségrou Daisy
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|