Štěňátkovský deníček aneb důležité mezníky v našem životě

1.4.2012 kolem oběda jsme se všichni narodili. Porod byl až na prvního pejska (kterého se bohužel nepodařilo zachránit) velmi krátký (přesně 2h). porodní váhu máme dost velikou, takže s námi měla maminka Daisy dost práce.

Všichni máme krásně tmavě zlaté kožíšky, neobvykle dlouhé drápky, částečně tmavé tlapky a někteří už i tmavé čumáčky.

Panička nás jednou denně váží, aby zjistila, jak přibíráme a tváří se spokojeně. Nikdo se nad mlíčkem neofrňuje, takže mléčný bar ná 24h provoz.

Maminka se od nás nehne, pečlivě nám masíruje nám bříška a když nás panička odnáší kvůli vážení, tak se jí to vůbec nelíbí a pozorně sleduje, aby se nám něco nestalo.

3.4.2012 Už nám odpadaly zbytky pupečních šnůrek.

6.4.2012 Dorostli jsme do rozlišovacích obojků, takže nám za ně panička vyměnila původní stužky.

8.4.2012 Je nám právě jeden týden a všichni jsme zdvojnásobili svou váhu. Zkoušíme se zdvihat na nožičky, ale zatím nám to moc nejde. Zato hlásky jsme už vytrénovali pěkně - někdy to prý už připomíná štěkot.

9.4.2012 nám panička poprvé ostříhala drápky. Nebylo to tak strašné a aspoň jsme si pěkně pohověli u ní v náručí.

10.4.2012 jsme měli velký den. Oba bráškové dnes poprvé pohlédli na svět. Zatím jen trošku, ale i tak byli rychlejší. My holky jsme jim ale ukázaly, že nezůstaneme pozadu a pro změnu jsme jim předvedly k čemu máme nožičky. No, byly to vždy max. dva krůčky, ale i tak to je úspěch, ne? Hlavně oranžové sestřičce to jde, musíme to od ní pořádně odkoukat.

11.4.2012 Už máme všichni jména. Bráškové budou Daisy´s Jeff a Denny a sestřičky Dessie, Desirée a December.

15.4.2012 Jsou nám už dva týdny a jsme čím dál čipernější. Když nespinkáme a nejíme, tak ožužláváme ostaní a snažíme se trénovat chození. Jde nám to čím dál líp.

16.4. Zjistili jsme, že v bedně máme hračky, tak je pěkně očucháváme a žužláme. Není s nima taková švanda jako se sourozencema, ale zase se míň brání.

18.4.2012 Jsme strašně šikovní - trénování chůze se vyplatilo, takže si to štrádujeme po bedně jako by se nechumelilo a oranžová sestřička dokonce už přelezla i její okraj. Taky cvičíme páníčky všemi možnými zvuky. Panička už nám vyhrožuje, že se odstěhuje na noc zpátky do ložnice - fakt nevíme, co se jí nelíbí, vždyť nám to jde krásně...

19.4.2012 Dneska nás panička pěkně podvedla. Místo maminčina cecíku nám strčila do pusy takovou divnou věc, ze které tekla odporně chutnající žlutá pasta. Prý Banminth na odčervení - fuj, takové mlíčko už nikdy nechceme. Taky jsme pěkně prskali, aby věděla, že nám to ale vůbec nechutná.

21.4.2012 Zjistili jsme, že máma má v misce něco moc dobrého, takže se jí na to vrháme, kdykoliv jí to panička donese. Je to zvláštní, mamka by nás klidně nechala, ale panička nás odhání, že prý to není nic pro nás.

22.4.2012 Dnes jsou nám 3 týdny, všichni máme přes 2kg a máme se prima. Hlásky máme jako konipásci a neustále zkoušíme, co všechno s nimi dokážeme. Mimochodem, panička je asi nějaká divná - místo aby nás pochválila, tak se na nás mračí a říká, že jsme sirény. Umoudřila se ale s tou maminčinou dobrůtkou a dostali jsme svou vlastní. Bylo to moc dobré, ale stejně jsme to pak šli zapít maminčiným mlíčkem. Taky nám panička dala do bedny takovou bílou podložku, že prý na čůrání, ale nějak se nám to nezdá. Vždyť jsme si doteď čůrali, kde jsme chtěli...

24.4. 2012 Rostou nám zoubky, takže okusujeme co se dá. Hlavně mamce Daisy se to už moc nelíbí a i s mlíčkem nám utíká. Ale vyzráli jsme na ní. Když začneme moc pištět, tak se dobrovolně vrátí. Taky už si nosíme hračky, dokážeme zjistit, odkud se ozval nějaký zvuk a při hrách si pomáháme packami.

26.4.2012 Dneska nás páníčci odnesli někam, kde bylo krásně teploučko a takový hustý a voňavý zelený koberec. A kolik tam bylo věcí na objevování... To byste měli vidět. Všechno jsme to prozkoumali a pak jsme vyčerpáním usnuli.

29.4.2012 Tak jsme zase o týden starší a chytřejší. Travička ani sluníčko už pro nás nejsou novinkou, užíváme si je každý den a panička nám dokonce slibuje výlet na chatu, kde prý to budeme mít ještě zajímavější. Ve 4. týdnech vážíme všichni přes 3 kg, kdykoliv přijde maminka, tak se sápeme po mlíčku a i kašička od paničky nám moc chutná.

Taky jsme zjistili, že na světě asi nemáme převahu, protože tu zřejmě bydlí mnohem víc dvounožců než jen páníčci. Všichni jsou na nás hodní, říkají nám, jak jsme krásní a pořád nás hladí.

30.4.2012 Dneska nás páníčci opravdu naložili do takové vrčící plechovky. Krásně nás všechny uspala a světe div se, když nás vyndali, tak jsme nebyli doma, ale na mnohem větší zahradě, kde je pořád co zkoumat. Je to paráda.

1.5.2012 Přesně před měsícem jsme se narodili a to je dobře, protože jinak bychom přišli o všechny ty skopičiny, co teď můžeme provádět. A že jich je...

4.5.2012 Představte si, že si odpoledne jen tak na chvilku zdřímnete a někdo vám mezitím ostříhá drápky. No, ne že by to vadilo, ale jednoho překvapí, co všechno se dá zaspat. To by nás taky někdo mohl rovnou ukrást a my bychom si toho vůbec nevšimli...

5.5.2012 Teda, panička má divné představy o oslavách... Nejdřív furt radostně poskakovala a hlásala, že se na nás dneska přijede podívat tatínek a když přijel, tak nás (asi za odměnu) zase nacpala tou hnusnou odčervovací pastou. No, nenaštvalo by vás to? A schválně si to nechala až na dobu, kdy už taťka spal, aby nás nemohl bránit, to jsou ale způsoby...

6.5.2012 Dneska je nám 5 týdnů a máme se fajn. Pořád někde běháme, hrajeme si a okusujeme všechno, co najdeme. Jsme zase větší, hlavně kluci mají už skoro 4,5 kila. My holky nechceme být tlusté, takže se držíme u 4kg.

13.5.2012 Jsme na světě 6 týdnů a ohromně se nám tu líbí. Teda až na řídké chvilky, kdy panička dostane nějaký vtipný nápad - třeba, že nás bude nutit stát, tahat nás při tom za ocásek. Že nás tak prý vyfotí - no, vysvětlili jsme jí, že máme naprosto jiné představy o trávení času - vrtěli jsme se jako klubko čertů, slupli jsme jí všechny piškoty i tvarůžek a prozkoumali všechno v našem dosahu. Asi to dlouho znovu jen tak nezkusí...

16.5.2012 Panička na nás přestala volat barvami obojků, ale jinými jmény. Představte si, že všechna začínají na D a pokaždé, když přiběhneme, tak dostaneme piškot. Abychom těch piškotů dostali víc, tak jsme vymysleli, že nejlepší bude, když přiběhneme na každé jméno všichni.

17.5.2012 Dneska nás panička opět naložila do auta, ale místo na chatu jsme jeli jinam. Nebyla tam travička, řádit jsme nemohli a ještě nás píchali do kožíšků. A to jsme ani nezlobili - to je tedy pořádek.

19.5.2012 Zase nám panička stříhala drápky. Sice je to otrava, ale za ten dobrý piškotek to stojí, takže jsme byli všichni hodní a nechali jsme si to líbit.

20.5.2012 Tak jsme zase o týden starší. V sedmi týdnech máme 5,5-6,6 kg, řádíme jak černá ruka a užíváme si každou chvilku, kdy jsme vzhůru. Mamka Daisy už nás nechce nechat pít mlíčko, ale vynahrazuje nám to hraním a to se nám fakt líbí. Běháme, válíme sudy, děláme kotrmelce, přetahujeme se o všechno možné a podle chechtání páníčků bychom klidně mohli vystupovat v cirkuse.

22.5.2012 Dneska přijela panička celá rozjásaná a že prý už konečně máme průkazy původu. No, nám je to upřímně jedno. Hlavně, že s námi už byla zase doma a ještě nám pozvala hromadu návštěv na mazlení a okusování.

24.5.2012 Dneska nám panička dala piškot a my si říkali, proč na nás pořád tak kouká a chválí nás jak to hezky papáme - jako bychom někdy dělali drahoty s piškotama... Naposledy ho dostala Dessie a ta to objevila - v tom piškotu byl schovaný nějaký prášek (prý zase na odčervení). No, příště si budeme muset dávat na paničku pozor, je pěkně záludná...

25.5.2012 Tak si představte, že Jeff a Desirée někam odjeli a do večera se nevrátili. Panička nám vysvětlila, že odjeli domů, ale že se určitě ještě uvidíme. No, moc tomu nerozumíme, protože doma je přece tady, ale prý na nás taky čekají bezva páníčci, takže se máme na co těšit.

26.5.2012 Dneska dopoledne odjela i Dessie. Už jsme tu jen dva, takže je to smutnější, ale aspoň máme mamku Daisy jenom pro sebe.

27.5.2012 Je nám právě 8 týdnů a já jsem tu zbyl sám. Ne, že by to bylo tak špatné - všichni se věnují jen mně, mamku Daisy mám pro sebe a všechno papání je taky jen moje.

30.5.2012 Tak už do nového domova odjel i Denny. Loučení bylo o to těžší, že byl poslední, ale takový je holt život.

Děkujeme všem majitelům našich štěňátek za to, jak se o naše mrňouse starají, přejeme jim co nejvíc společných radostných chvil a co nejméně starostí a mrňouskům pestrý život plný skotačení, mazlení a pohody jak s jejich páníčky, tak i s ostatními lidskými i zvířecími kamarády.