Štěňátkovský deníček aneb důležité mezníky v našem životě

1.4.2017 Maminka se rozhodla, asi aby se jí to nepletlo, nás porodit ve stejný den jako svůj první vrh (vrh D), který má zrovna dnes 5. narozeniny. Porod trval něco málo přes 5 hodin, ale to jen proto, že mezi předposledním a posledním štěňátkem byla 2h pauza. Jinak vše probíhalo hladce, i když jsme byli docela cvalíci. Asi nás v tom bříšku dobře živila...

Porodní váhy jsme měli velmi vyrovnané (od 442g do 490g) jen poslední fenečka se narodila malinko drobnější, všichni máme krásně zlaté kožíšky, dlouhé drápky, částečně tmavé tlapky a někteří i tmavé čumáčky.

Panička nás 2x denně váží, aby zjistila, jak přibíráme a tváří se spokojeně. Nikdo se nad mlíčkem neofrňuje, takže u cecíků je pořád plno.

Maminka si nás pěkně hlídá, odhání babičku Annie, odmítá od nás odcházet a když nás panička váží, tak ji nespustí s očí. Jinak se o nás pečlivě stará a masíruje nám bříška.

2.4.2017 Hnědý bráška to bohužel nezvládl a odešel za duhový most

3-4.4.2017 Už nám odpadaly zbytky pupečních pahýlů.

6.4.2017 Růžová fenečka se na pár vteřin postavila na všechny 4 nožičky.

7.4.2017 Dorostli jsme do rozlišovacích obojků, takže nám za ně panička vyměnila původní stužky.

8.4.2017 Je nám právě jeden týden skoro všichni máme přes 800g. Zkoušíme se zdvihat na nožičky, ale až na růžovou fenečku a modrého pejska nám to zatím nám nejde. Zato hlásky trénujeme statečně, nejhlasitější je růžová feněčka a zelený pejsek. Taky nám dneska panička ostříhala drápky na předních tlapkách. Moc se nám to nelíbilo, ale je fikaná - počkala až usneme.

10.4.2017 Budoucí páníčci už nám vybrali jména. Holky budou Francis, Fanny Marie, Funny Pheobe a Floe Vannesa a kluci Fido, Finn Fox, Forrest a First Sunny Day.

11.4.2017 Všichni jsme dnes zdvojnásobili porodní váhu, resp. už ji zdvojnásobili i poslední dva loudové - fialová fenka a bleděmodrý pejsek.

12.4.2017 Oranžová fenečka spatřila (jako první z nás) tento svět na vlastní oči a my ostatní očička taky malinko rozlepujeme, takže už jsme zjistili, že tu nejsme sami a začali jsme se se sourozenci očuchávat.

14.4.2017 Dneska už koukáme všichni, chodíme čím dál lépe a zelený nezbeda dokonce vylezl z bedny ven, takže přiměl paničku zvýšit vlez do bedny.

15.4.2017 Nevěřili byste, co se nám dneska stalo! Panička si nás vzala do ruky a strčila nám do tlamičky takový divný plastový cecík - no koneckonců proč ne, nikdo není dokonalý - ale co z něj lezlo!!! Čekali jsme mlíčko a místo toho jsme museli spolknout takový nechutný žlutý fujtajbl. To jsou teda hloupé vtipy - příště se už nenecháme nachytat. Jinak už jsou nám jsou dva týdny a jsme čím dál čipernější. Hodně spinkáme a když nespinkáme, tak trávíme čas jídlem ožužláváme ostatních a cvičením chůze a hlasivek. Jde nám to čím dál líp, už dokonce i vrčíme a štěkáme.

17.4.2017 Dneska nám páníčci přidali do bedny nové sourozence. Ale jsou nějací divní - nevypadají jako my, nehýbou se a zvláštně chutnají.

18.4.2017 Mamka nás dneska poprvé krmila v sedě. Zvládli jsme to, ale přeci jen jsme raději, když u toho leží, abychom se nemuseli tak natahovat.

22.4.2017 Jsou nám 3 týdny a od včerejška lezeme mamce do misky kdykoliv se nedívá, takže panička usoudila, že už chceme svou vlastní baštu a dneska nám ji poprvé donesla. To vám byla mňamka... Sice to nebylo mamky mlíčko, ale bylo to dobré a ještě nám to prímově natužilo kožíšky. Chutnalo to i mamince, takhle důkladně nás ještě nikdy neolizovala.

23.4.2017 Dneska nám panička dala do mističky něco móóóć dobrého a voňavého, ale chutnalo to i mamince, takže nám to skoro celé snědla.

24.4.2017 Dneska byl den plný zážitků. Nejdřív jsme zase dostali krůtí masíčko a tentokrát k naší mističce panička maminku nepustila, takže jsme si pořádně nacpali bříška, a pak nás panička odnesla poprvé na sluníčko. No - byli jsme z toho velkého prostoru dost vykulení, ale nakonec jsme se odhodlali ten trávník trochu očuchat. Když se nám pak začalo chtít spinkat, tak nás panička odnesla zese zpátky, aby nám prý nenastydla bříška.

26.4.2017 Baštíme o sto šest, takže už máme všichni přes 2 kg a všichni už taky máme zoubky. Panička s tetou nám dneska znovu ostříhaly drápky, byli jsme hodní a zvládli jsme to na jedničku.

27.4.2017 Dneska jsme dostali do bedny čůrací podložku a panička nás chválila, jak jsme strašně šikovní.

29.4.2017 Dneska nám jsou 4 týdny. Baštíme maso i granulky, ale nejlepší je pořád maminčino mlíčko. Bráchové modrý a zelený už mají těsně přes 3kg, nám ostatním ještě trochu chybí, ale určitě je brzy doženeme. Dneska se na nás byla podívat spousta lidí, všichni si nás prohlíželi a hladili a nám se to moc líbilo.

30.4.2017 Dneska byl úžasný den - no, tedy až na ten konec, kdy nám nacpali zase tu hnusnou pastu. Ale jinak jsme dostali mnohem větší prostor na hraní a taky jsme po dlouhé době byli zase na zahrádce - krásně jsme si prohřáli kožíšky, očmuchali trávník a taky jsme si notně pohráli. Bylo to moc prima.

1.5.2017 Přesně před měsícem jsme se narodili a máme se prima. Jen kdyby bylo tepleji, abychom mohli být víc venku a taky aby nás páníčci mohli vzít na tu slibovanou chatu.

3.5.2017 Dneska bylo krásně, takže jsme byli poprvé skoro celý den na zahrádce. Byla to paráda, skoro pořád jsme běhali a hráli si a když jsme byli unavení, tak jsme si vyhřívali kožíšky na sluníčku. Jen mamka to trochu kazila, protože nám vyluxovala misku pokaždé, když se panička otočila - asi dostáváme něco lepšího než ona...

6.5.2017 Je nám přesně 5 týdnů a na světě se nám moc líbí. Objevování, očuchávání a okusování všeho okolo je prima zábava a je toho tolik, že máme pořád co dělat.

7.5.2017 Dneska nás páníčci naložili do takové rachotící bedny a když nás po chvilce vyndali, tak jsme byli úplně jinde - to jsme teda koukali. Ale bylo to bezva, čekala nás spousta dvounožců, všichni se s námi mazlili a ještě jsme mohli řádit na nové, neokoukané a neokousané zahradě. A když jsme se vrátili domů, tak nás přijel navštívit táta Foxík s páníčkem. Moc se nám oba líbili, páníčkovi jsme se snažili ukrást a rozkousat foťák a Foxíka jsme nejdřív honili, aby nám dal mlíčko a pak už jen tak z legrace.

11.5.2017 Dneska za námi byla spousta návštěv a dokonce i jedna psí - přijela sestřenice Zooey a krásně si s námi hrála. Bylo to moc prima.

12.5.2017 Dneska nás pánička zase naložila do té smradlavé rachotiny a tentokrát jsme jeli mnohem déle. Ale stálo to za to - na proběh a zkoumání teď máme nohou a mnohem větší zahradu. Je to paráda.

13.5.2017 Je nám 6 týdnů a máme se skvěle. Tedy až na řídké chvilky, kdy nám nedovolí okusovat rajčata a jiné ňamky nebo nám cpou ty hnusné odčervovací tablety, jako zrovna dneska. Ale jinak jsou na nás všichni hodní, pořád se s námi někdo mazlí, dávají nám dobrůtky a hrají si s námi. My je za odměnu olizujeme, ožužláváme a okusujeme. Největší je zelený bráškaa  nejmenší pak bleděmodrý bráška - ale je to proto, že jídlo není v popředí jeho zájmu, protože by mu určitě něco zajímavého uteklo.

14.5.2017 Krásné lítání po zahradě a mazlení s návštěvami utnulo zase naložení do toho pojízdného smrdutce a světe div se, jsme zase doma...

16.5.2017 Tak dnešek teda páníčkům nezapomeneme. Nejdřív se zdálo, že přijela zase nějaká hodná teta na mazlení. Tahání za ocásek a rovnání nožiček kvůli focení bychom ještě přežili, zvlášť, když nám na druhém konci dávala dobrůtky, ale co přišlo pak... No, učiněná noční můra - nejdřív jsme dostali pigáro do kožíšku - no, dobře, nejsme přece žádné třasořitky, ale pak přišlo mnohem větší pigáro a nakonec nám ještě nějaké hnusné kleště procvakly ucho. A představte si, panička u toho asistovala - no fuj! Ještě, že pak následovala spousta hlazení, a pamlsků - když už jeden trpí, tak ať z toho aspoň něco kápne, že jo?

18.5.2017 Trocha vrčení a natřásání a už jsme zase na chatě. To je paráda - nevěřili byste, kolik je toho tady k okusování a vyhrabání. Jen nám je divné, že panička naše snahy o zahradnické práce nijak moc neoceňuje, ba dokonce nám je občas  vysloveně odpírá. A přitom čerstvě zalité záhonky s rajčaty, hráškem a okurkami jsou absolutně nejlepší. A už jsme přišli na chuť koupání - to víte, vedro...

20.5.2017 Je nám 7 týdnů, máme 5,0-6,3 kg a užíváme si každou chvilku, kdy jsme vzhůru. Mamka Daisy už se nám vyhýbá, reps. před námi utíká, takže ji furt musíme honit - prý, že máme zuby či co - no řekněte, to máme zůstat po zbytek života bezzubí? A není náhodou odpírání mlíčka neplnění mateřským povinností? Aspoň, že nám to vynahrazuje hraním, jinak už by to bylo na sociálku...

21.5.2017 Po návratu z chaty jsme si užili opět spoustu návštěv a večer jsme znavení usnuli jako dudci a spali jsme v kuse až do rána

24.5.2017 Tak dnešek byl zase vypečený - představte si, že vám místo snídaně nacpou do krku nějakou hnusnou tabletu - no, hrůza. Ještě, že pak přidali i tu snídani. Pak jsme ještě museli absolvovat stříhání drápků, ale tím naštěstí nepříjemné činnosti skončily a následovali už jen milé návštěvy. Dokonce přijela i ségra Dessy a táta Fox, což bylo moc prima.

25.5.2017 Je to divné, ale dnešní návštěvy nás sice pomazlili, ale pak si odnesli bráchu Mikiho a ségru Marušku a nevrátili je zpátky. Co se to asi děje? Ještě, že nám nechali mamku Daisy...

26.5.2017 Dneska je to ještě divnější, protože se to samé stalo Nessince a Sunnymu...

27.5.2017 Tak tohle už je vážně podezřelé, Miki, Maruška, Nessinka ani Sunny se zatím nevrálili a ještě dneska odjeli Pheobe a Rastík, takže jsme tu zbyli jen dva. A to máme 8mi týdenní narozeniny... No, na řádění to pořád stačí, ale pořád nám to vrtá hlavou.

28.5.2017 Tak už víme, co se stalo. Frany i já jsme ode dneška s mamkou Daisy taky v novém domově a už víme, že je to bezva - všichni se tu můžou přetrhnout, aby násch hladili, chovali a mazlili, dostáváme samé dobrůtky a máme se skvěle. a ostatní jsou na tom prý stejně.

1.6.2017 Dneska nám jsou dva měsíce a pěkně jsme zase poporostli. Ostatní bráchové a ségry se fakt nevrátili, ale píšou, že se mají v nových domovech výborně, my s Frany řádíme od rána do večera a občas se přidá i Daisy.

4.6.2017 jsem se vrátil s Daisy domů a moc se mi nelíbí, že už jsem tu sám. Ještě, že mě pořád někdo hladí a hraje si se mnou, takže moc nemám čas si stýskat.

10.6.2017 Tak dneska už do nového domova odjel i Finn. Loučení bylo nejtěžší, protože byl poslední, ale takový je holt život.

Děkujeme všem majitelům našich štěňátek za to, jak se o naše mrňousky starají, přejeme jim co nejvíc společných radostných chvil a co nejméně starostí a chlupáčkům pestrý život plný skotačení, mazlení a pohody jak s jejich páníčky, tak i s ostatními lidskými i zvířecími kamarády.