Štěňátkovský deníček aneb důležité mezníky v mém životě

Jmenuji se Gery (oficiálně Gerald) a 5.6.2020 jsem se konečně narodil. Mám prý krásnou zlatou barvu a říkají mi přísavko.

6.6.2020 2x denně mě váží, mamka se o mě pěkně stará, cecíky mám jen pro sebe a dost si to užívám.

7.6.2020 Dneska mi odpadl zbytek pupečního pahýlu. Zjistil jsem, že být jedináček má ale teda dvě velké nevýhody. Jedna je, že dá děsnou fušku se při tom krmení nesvalit do strany, když se nemáte o koho opřít a druhá, že mamka Freny má na opečovávání jen mě, takže mě furt někam postrkuje, na břiše budu mít brzy vylízanou lysinu a kožich mám od jejího mytí skoro pořád celý promáčený. První problém vyřešili plyšoví kamarádi, ale ta mamky péče - to je prostě vopruz. Dokonce i paničky jí furt vysvětlují, že mě nemusí mýt desetkrát, že jsem jenom jeden... No, je to marný - prostě budu nejčistší štěně pod sluncem.

8.6.2020 Krásně dlabu i v noci, panička se konečně může vyspat a nemusí mě furt kontrolovat.

9.6.2020 Mamka mě tak miluje, že nechce sama ani chodit čůrat - ale jsem rád, že ji mám - krásně hřeje a já ji furt někde zalehávám, nebo se zavrtávám do její srsti.

10.6.2020 Hlásek mám ale teda jak konipásek, vždycky když se dostanu dál od mamky tak začnu pištět a to byste viděli ten šrumec.

12.6.2020 Je mi právě jeden týden a vážím 857g. Zkouším se zdvihat na nožičky, jde to, ale je to fuška a hlavně furt nic nevidím.

13.6.2020 Mamka na mě už trochu kašle, normálně si klidně chodí na balkón! Ale mám fintu - stačí zapištět a ve vteřině je zpátky!

15.6.2020 Už se mi trošku rozlepují očíčka. Panička mi zabrousila drápky, prý abych neškrabal mamku.

16.6.2020 No a protože už trošku něco vidím, tak se taky mnohem víc snažím pohybovat. Vzpírání na předních by mi šlo, ale ten zadek, ten je nějakej línej, takže se točím do kruhu.

17.6.2020 A už vidím všechno naplno!

19.6.2020 Nevěřili byste, co se mi stalo! Dneska jsem se poprvé posadil! Čekal jsem odměnu, panička si mě fakt vzala do ruky, ale strčila mi do tlamičky takový divný plastový cecík. To bych ještě přežil, ale co z něj lezlo...!!! Myslel jsem, že tam bude nějaké extra mlíčko a místo toho mi do tlamičky vlítnul takový nechutný žlutý fujtajbl. To jsou teda vtipy... Jestli ono to nebude tím, že mi jsou dneska jsou dva týdny a vážím už 1530 g. Doufám, že si nemyslí, že už jsem velký kluk a nebudu už muset tohle žrát pořád. To bych teda nedal...

20.6.2020 Mamka už si při kojení sedá. Nejdřív mě to překvapilo, ale pak jsem zjistil, že to není špatné, protože se dostanu snáz k těm zadním cecíkům.

21.6.2020 Dneska jsem udělal prvních pár kroků - to koukáte, co?

22.6.2020 jsem dostal do bedny nové sourozence. Jsou ale jako ségra beruška - nehýbou se a zvláštně chutnají.

24.6.2020 Poctivě trénuju chůzi. Zatím není tak, jak bych chtěl - sfoukne mě každý průvan a občas mi překáží i vlastní nohy (o těch máminých ani nemluvím), ale dělám co můžu.

25.6.2020 Dneska jsem měl zvláštní návštěvu - vypadaly jako paničky, ale takové zakrslé a dost pištivě brebentily, ale móóóc jsem se jim líbil. Aby taky ne - jsem fešák!

26.6.2020 Jsou mi 3 týdny. Vážím už 2530g, lezou mi první zoubky, vrčím, snažím se štěkat a je se mnou prý děsná sranda - hlavně v 5 ráno...

29.6.2020 Dneska jsem byl poprvé venku. Ta podlaha je tam trochu zvláštní, ale krásně voní, dá se okusovat a vůbec je to tam strašně zajímavé. Taky jsem dneska absolvoval stříhání drápků.

30.6.2020 Chodím ven teď každý den, ale dneska to bylo jiné než předtím, protože přijela návštěva. Byl jsem středem pozornosti, všichni mě obdivovali a dostal jsem spoustu hraček a dobrůtek. Řeknu vám - to si nechám líbit. Nevím sice, co znamená noví páníčci, ale klidně můžou jezdit častějc.

1.7.2020 Dneska jsme s mamkou obsadili paničce postel. Je do divný, ale vyměnit to s námi za bednu nechtěla...

3.7.2020 Dneska je to přesně 4 týdny co jsem se narodil. Už si krásně hraju s hračkama, mámou a každým, kdo se nechá ožužlávat a vůbec jsem dost akční. Nejradši tahám tkaničky ponožky a vůbec všechno, co mi nepatří. Chodím už jako drak a vážím 3390g, často jsem venku a doma už mám mnohem větší výběh. Akorát jsem zas dneska dostal tu hnusnou pastu - co s tím ti lidi pořád mají, vždyť se to nedá žrát!

6.7.2020 Panička říká, že to naše okusování s mamkou je nejlepší televizní program.

9.7.2020 Jedu s páníčkama a mamkou na výlet - prý za novými páníčky. No, furt nevím, co to znamená, ale proč ne. Naložili nás do takový uvrčený pixly, ale nekousala, také pohoda. Celou cestu jsem prospal a na konci byla zas ta super rodina, co už jsem viděl. Krásně jsme si to užili a cestu domu jsem zase prospal.

10.7.2020 Dneska je mi 5 týdnů, vážím 4200g a na světě se mi moc líbí. Objevování, očuchávání a okusování všeho okolo je prima zábava a je toho tolik, že mám pořád co dělat. Taky jsem dneska dostal mlíčko a piškoty do misky a to vám byla bašta! Vyluxoval jsem to všechno, mamka na mě jen mlsně koukala.

11.7.2020 Prý jsem děsný čert a už nestačí ani zvyšování bedny, takže musely nastoupit jen ohrádky.

13.7.2020 Dneska mě a mamku zase paničky naložily do té rachotící bedny (tentokrát tam byl ještě další pes - prý babička) a když nás po chvilce vyndaly, tak jsme byli úplně jinde - to jsem teda koukal. Ale bylo to bezva, krásně jsem se proběhal, počuchal si a pohrál si s mamkou. Zkoušel jsem tahat za ocas i babičku, chvilku dobrý, ale pak říkala, že si mám prý hledět svého, že tam má důležitou myší díru.

15.7.2020 Návštěv chodí čím dál víc a já si to moc užívám. Každý totiž donese něco dobrého a to já móóóc rád. A taky se se mnou pomazlí a toho není nikdy dost, že jo?

17.7.2020 Dneska je mi přesně 6 týdnů, vážím 5100g, nedělám problémy s granulkama a podle paničky bych sežral i hřebíky. No nevím, ale pravda je, že na mě koukali trochu divně, když jsem v pohodě slupnul i odčervovací tabletu. Všichni jsou na mě hodní, pořád se se mnou někdo mazlí, dávají mi dobrůtky, hrají si se mnou já je za odměnu olizuju, ožužlávám a okusuju. Doma už můžu všude (koho by taky bavilo být sám někde v ohrádce, že?), ale jinak trávím většinu dne s mamkou a páníčky venku.

21.7.2020 Jsem skvělý zahradník, ale moji práci tu nikdo neocení...

22.7.2020 Tak dnešní odpolední projížďka teda nic moc - žádná louka a běhání, ale barák a dvě pigára do kožichu. To byl teda vypečený výlet... Aspoň, že z toho kápla kupa dobrůtek a dopoledne jsme byli s mamkou u babičky, kde jsem mohl zkoumat novou zahrádku, takže jsem si aspoň něco užil. Taky jsem si tam mohl hrát s dětma, což mě fakt moc baví -děti jsou totiž stejně neúnavné jako já.

24.7.2020 Je mi 7 týdnů, mám 6 kg a užívám si každou chvilku, kdy jsem vzhůru. Mamka Freny a panička taky - hlavně kolem 5h ráno, kdy si s mamkou procvičuju boj. Aportér se ve mně nezapře, už krásně poponáším věci a taky už pěkně slyším na píšťalku.

27.7.2020 Dneska jsme byly zase s mamkou a babičkou na výletě. Bylo to prima, ale dostal jsem trochu ceres, že neposlouchám, protože mě moc lákalo jedno křoví a pořád jsem tam zdrhal - aby taky ne, když tam byl krásný chládek a ještě to tam pěkně vonělo.

30.7.2020 Dneska jsem dostal zase dvě tablety na sežrání - prý na klíšťata a na odčervení - a taky mi zase stříhali drápky. Aspoň, že jsem zas měl prima návštěvu.

31.7.2020 Tak dneska je mi 8 týdnů, vážím 7,5 kg a opět jsme jeli na výlet (na stejné místo jako když jsem byl malý) a už jsem pochopil, co to znamená "noví páníčci" Mamka s páníčkama se totiž večer rozloučili a odjeli pryč. Ale ničeho se nebojím, protože už to tu znám a všichni jsou tu na mě moc milí. A taky mám spoustu práce - musím prozkoumat všechno, co jsem ještě nestihl a moc se na to těším.